2020 Women´s EHF EURO
TV COM

Další odkazy

Fotogalerie Facebook

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
14.1.2020 otevřeno: 679 x

Dido Mubenzem: Na EURO 2018 rád vzpomínám. Z české ligy se ocitnete mezi nejlepšími hráči světa

“Hrajete českou ligu a najednou se ocitnete na jednom místě s nejlepšími hráči na světě,” vzpomínal před letošním šampionátem Dieudonné Mubenzem na EURO 2018. Dva roky starý úspěch mu otevřel dveře k zahraničnímu angažmá. Teď má šanci na první evropskou zkušenost úspěšně navázat.


Když se Dieudonné Mubenzem dohodl zkraje roku 2018 s německým Hüttenbergem na přestupu z Dukly, šlo ještě o bundesligový celek. Nejlepší házenkářskou soutěž světa si však muž s přezdívkou “Dido” zatím nezahrál, protože Hüttenberg mezitím sestoupil níž. Levoruký reprezentant přesto nelituje. “Samozřejmě by bylo krásné hrát momentálně nejlepší ligu na světě, ale nijak těžce jsem to nenesl. Byl jsem rád za přechod do zahraničí, to pro mě bylo nejdůležitější,” říká. Ani v této sezoně se jeho týmu nedaří podle představ. On sám ale dostává na hřišti mnohem více prostoru než na začátku své štace v Německu. Výsledkově si navíc může spravit chuť na svém již druhém EURU, kam s národním týmem odcestoval a už si stihl připsat dvě branky v utkání proti Rakousku. A kdo ví, třeba si brzy bundesligu zahraje. Je mu totiž jen 23 let a o jeho služby je v zahraničí nadále zájem. “Původní smlouvu mám do konce této sezóny, ale už jsme se s klubem dohodli na jejím prodloužení na další dva roky,” říká v rozhovoru, který vznikl ještě před šapionátem, a tak se točí hlavně okolo klubových záležitostí.

 

V Německu už jste zhruba rok a půl. Jak vám jde němčina?

Už se domluvím, většinou všemu rozumím. Půl roku jsem chodil na kurzy němčiny a spoluhráči říkají, že moje němčina je dobrá na tu dobu, co v Německu jsem. Tak snad je to pravda. Co se řeči týče, obecně ve sportu hodně záleží na okolnostech: v jakém jste týmu, jestli tam je více cizinců, odkud je trenér… Umět jazyk je ale podle mě důležité jak z házenkářského pohledu, tak i z hlediska osobního života

 

Hüttenberg, kde působíte, je zhruba desetitisícové město ve středoněmeckém Hesensku. Leží zhruba 60 kilometrů severně od Frankfurtu nad Mohanem. Jak se vám v této oblasti žije?

V porovnání s Prahou je to velký rozdíl, ale život je tu dobrý. Hüttenberg sousedí hned s dvěma většími městy Gießen a Wetzlar. Já však bydlím přímo v Hüttenbergu asi 5 minut pěšky od haly, kde hrajeme všechny domácí zápasy.

 

Když jste se na přestupu do Hüttenbergu na jaře 2018 domluvil, šlo ještě o účastníka nejkvalitnější házenkářské ligy na světě. Ještě před vaším příchodem ale tým sestoupil. Jak jste fakt, že si bundesligu zatím nezahrajete, na začátku nesl?

Samozřejmě by bylo krásné hrát momentálně nejlepší ligu na světě, ale nijak těžce jsem to nenesl. Byl jsem rád za přechod do zahraničí, to pro mě bylo nejdůležitější.

 

Co pro vás bylo zkraje vašeho prvního zahraničního angažmá největší překážkou?

Určitě jazyk. Kluci na mě mluví skoro pořád německy, jen když něčemu nerozumím, tak mi to buď řeknou anglicky, nebo je tam Tomáš Sklenák, který mi za začátku překládal, když jsem nerozuměl. Ale hlavně mi pomohl se vším, co bylo potřeba a nadále mi pomáhá. Kromě němčiny pak pro mě byla nejtěžší určitě házená sama osobě, co se týče rychlosti a intenzity tréninku i zápasů. Hüttenberg je navíc specifický v tom, že je jedním z mála týmů jak v HBL tak ve 2. HBL, který brání velice agresivním obranným systémem, se kterým jsem se dříve tak často nesetkával. Na to jsem si musel zvyknout.

 

Ve vaší první sezoně v Německu jste s Hüttenbergem skončili desátí, daleko od pozic zaručujících návrat do bundesligy. Vnímali jste to v týmu jako zklamání?

Všichni šli do sezóny s velkým očekáváním. Chtěli jsme hrát v první pětce a poprat se o postup do HBL, takže konečná pozice po sezóně byla zklamáním.

 

V oné sezoně jste ve 34 utkáních vstřelil 38 branek, přitom o sezonu dřív jste byl v Dukle po Vojtěchu Patzelovi druhým nejlepším střelcem týmu se 106 přesnými trefami, na které vám ale stačilo jen 25 zápasů. Jak jste nesl to, že vaše role na hřišti je najednou v Německu jiná?

Samozřejmě jsem chtěl hrát, ale věděl jsem, že to bude chtít čas, než dostanu víc prostoru na hřišti. Musel jsem čekat na příležitost. Víc času na hřišti jsem pak dostal až od poloviny sezóny.

 

V té době už jste byl stabilním členem reprezentačního kádru a měl jste za sebou evropský šampionát v Chorvatsku, kde Česko získalo fantastickou šestou příčku. Otevřela vám právě tahle akce dveře k zahraničnímu angažmá?

Moc rád na tohle mistrovství vzpomínám. Hrajete českou ligu a najednou se ocitnete na jednom místě s nejlepšími hráči na světě. Myslím si, že i to určitě přispělo a mělo velký vliv na můj následný přestup do zahraničí.

 

Teď prožíváte další EURO, které se odehraje v Rakousku, Norsku a Švédsku. V čem pro vás je jiné než předchozí šampionát?

Když porovnáme los z minulého a nynějšího mistrovství, tak je určitě přijatelnější, ale skupina je velice vyrovnaná a šanci na postup má každý z těchto 4 týmů.

 

S Hüttenbergem jste nyní v 2. bundeslize na 13. příčce, vy osobně jste si ale statistiky oproti minulé sezoně vylepšil. Po 16 odehraných kolech už máte na kontě více gólů než v celé minulé sezoně a jste třetím nejlepším střelcem celého týmu. Takže máte smíšené pocity?

Bohužel jsme měli hodně zraněných hráčů během celé podzimní části, což se odrazilo i na našem postavení v tabulce. Doufám, že po zimní přestávce už budeme opět kompletní a půjdeme v tabulce výš.


Stíháte sledovat také dění v české extralize, zejména pak v Dukle, kde jste pro zahraniční angažmá házenkářsky vyrostl?

Ano, ze začátku minulé sezóny to s Duklou nevypadalo dobře, ale kluci to zvládli a nakonec se jim podařilo uhrát bronz. Letos Duklu také sleduji. Mám radost, že se jí daří a doufám že to klukům vydrží až do finale.


Vaše původní smlouva v Hüttenbergu zní na 2 roky, tedy do konce této sezony. Už máte jasno ohledně vaší další budoucnosti?

Ano, mám smlouvu do konce této sezóny, ale už jsme se s klubem dohodli na jejím prodloužení na další dva roky.

Autor Janis Aliapulios